SVÁTKY

Vánoce

Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvadějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336.[1] Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století.
V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.

Halloween

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu) a „koledují“ o sladkosti. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu aj. Halloween vznikl z křesťanských oslav svátku Všech svatých a pravděpodobně i z předkřesťanského keltského svátku Samhain – obdoby našeho Nového roku. Název vznikl zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“.

Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané Jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata,oheň, příšery, kostlivci atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová.

V České republice si sice některé domácnosti před dům symbolicky dávají Jack-o'-lantern, ale ani tyto domácnosti nejsou připravené na trick-or-treating a do Halloweenu se tím pádem nezapojují.

Narozeniny

V mnoha zemích a kulturách bývá zvykem narozeniny s příbuznými a přáteli oslavovat. Ten, kdo má v daný den narozeniny je tak označován jako oslavenec.

Podoba oslav narození, jak mohou být narozeniny nazývány, se odvíjí mj. podle zvyklostí v dané zemi, kultuře a rodině oslavence.

Především ve vyspělých zemích je obvyklé, že oslavenec dostává různé dárky (drobnosti, ale i velké a hodnotné dary). Součástí oslavy bývá i dort ozdobený svíčkami, jejichž počet většinou odpovídá aktuálnímu věku oslavence. Většinou proto, že není neobvyklé, že po dosažení určitého věku, má na dortu oslavenec jen symbolický počet svíček (např. 1 svíčka za každých 10 let věku). Případně jsou na dortu svíčky ve tvaru číslic odpovídajících věku oslavence (fotografie napravo).

Pokud se v rodině oslavence, případně širokého příbuzenstva nebo přátel a známých oslavence, tzv. sejde např. ještě jedna osoba narozená ve stejný kalendářní den, není neobvyklé, že oba oslavenci slaví své narozeniny společně...